O knize: rok / „Byla jednou jedna koza“ je jedním z agadických příběhů, které Agnon připisuje Polští Židé, jeho předkové. Koza není jen jedním z „čistých“ zvířat, která živila Židy od nepaměti a sloužila k obětem, když se ještě prováděly. Kozy, jak víte, se rády toulají daleko a pasou se, kde se jim zlíbí. A o kozách pasoucích se v izraelské zemi se v Talmudu říká, že „jedí fíky pokapané medem a sami kapou mléko na zem“. Koza tedy spojila diasporu a zemi Izrael „oplývající mlékem a medem“: Židé měli kozy a Země se stala snem. A v jidiš ukolébavkách matka zpívala dítěti: „Spi, má drahá, spi. Přijde malá bílá koza a přinese ti mandle a rozinky.“ Mandle a rozinky – plody Země Izrael – byly vzácnou pochoutkou pro děti z města Agnon vyprávěl svůj příběh dospělým žijícím v době obdivu k vědě. Ostatně i nyní jsou mnozí přesvědčeni, že se odhalí ještě trochu a všechna tajemství vesmíru. Věřící Agnon nemluvil se čtenářem o omezeních vědeckého poznání, ani o Bohu a Jeho zjeveních, nepochopitelných pro nejsofistikovanější mysl. Agnon si jednoduše „vzpomněl“ na lidovou pohádku o kozle a převyprávěl ji tak, že se čtenáři při úvahách o hranicích lidské mysli stává jasným: už neovládáme zákony vztahů příčiny a následku. tento svět, než nám stařec a jeho chytrý syn říká, abychom se poučili a zároveň chrání před přílišnou zvědavostí: „Příběh Stvoření světa začíná sázkou na písmeno, která je otevřená pouze na jednu. strana. To předurčuje, že lidskému zvídavosti a porozumění je přístupný pouze příběh linoucí se z otevřené části sázky na dopis“ (Bereishit Rabba, 1). za léčivé mléko a postarat se o význam Tóry, aby nemusel po praotci Jákobovi opakovat: „Sežrala ho šelma!“ Ale možná to byla krátkozrakost rodičů osvícenců která pomohla jejich dětem, žíznícím po Zjevení, dostat se do zaslíbené země. A zdá se, že i vděčný, skromný Žid musí někdy přivázat provaz na ocas kozy a následovat ho